Dopadneme zle, naše děti nám budou závidět, jak jsme žili. Vládnou nám loutky. Komu se asi vyplatí válka?

13.7. 2015295x

CIVILIZACE A MY Evropskou unii čeká stejný osud jako starověký Egypt, říká pro ParlamentníListy.cz známá pražská advokátka Miroslava Hustáková. Po krachu EU podle ní budeme v dobré společnosti. Naši politici, které označuje za loutky mocných, by prý neměli zapomínat, že Češi jsou potomci husitů a mohou zase otevřít okna.

Je to už sedm let od začátku velké ekonomické krize, která začala krachem amerických bank. Během té doby se kritici současného systému snažili pomocí akcí jako Occupy Wall Street přesvědčit veřejnost, že miliardáři a „banksteři“ ji pomocí finančního systému okrádají. Mnozí odborníci, jako řecký exministr financí a ekonom Varoufakis, tepali finanční systém jako cosi založeného na bublinách, na dominanci dolaru a na neustálém snižování reálných mezd. Kam jsme se v té diskusi o současném kapitalismu za sedm let dostali? Co říci o úspěšnosti pojmů kapitalismus, globalizace a volný trh? A jaká je jejich budoucnost, stejně jako budoucnost ekonomického řádu světa?

Svět se přece nevyvíjí rovnoměrně, ale podle toho, jaké jsou na daném teritoriu podmínky. Socialismus přinesl mnoho pozitivního pro běžného člověka, a stejně v soutěži s kapitalismem prohrál. Proč, je přece jasné. Lidstvo jako celek, ale i člověk jako jedinec má předpoklady ve své přirozenosti se stále vyvíjet, poznávat. Pokud tento základní princip života začne být potlačován, omezení je snášeno jen do té míry, jestliže je vyměňováno za něco, co stojí za toto omezení. Např. jistota práce, zabezpečení ve stáří, v nemoci, bezplatné školství apod. Bezdůvodné omezování, např. cestování do zahraničí, je už pro přirozenost člověka nepřijatelné. Jestli chcete znát, co vás čeká, tak se musíte podívat, proč zanikly předchozí civilizace, i když byly v dané době ze všech nejvyspělejší. Je to jednoduché, nejčastěji je zničilo porušení jedné ze základních zásad harmonického vývoje lidstva. Lidé si brali na úkor jiných více, než sami potřebovali, a správa těchto statků způsobila přemíru byrokracie, která brzdila další vývoj celé společnosti, a protože si kapři sami rybník nevypustí, vypustili jim je ti, kteří byli v dané době pokrokovější.

Typickou ukázkou je např. konec zlatého věku Egypta, kdy po smrti královny Hatšepsut a zavraždění velekněze  Hapuseneba se ujal moci Thutmose III., který narušil do té doby přísné vzájemné dodržování hmotných i duchovních zákonů, které zajišťovaly blahobyt celému Egyptu. Bylo to postaveno na tom, že Bůh jim dal dané území, to mají řádně spravovat a chránit a o jiné území se mají zajímat pouze jako sousedé. Úspěšné expanzivní války Thutmose III. přinesly okupované území, kam se ale Egypťané nehodlali stěhovat, a správa území nad porobenými národy přinesla tolik nákladů, že narůstající byrokracie již zastavila vývoj i samotného území Egypta. Totéž se děje dnes. Pod pláštíkem ochrany lidských práv, evropských hodnot, prosazování demokracie mají vyspělé státy světa snahu si podrobit ty, které jsou méně vyspělé, určují jim, co je pro ně správné, a nutí je k tomu, co by nikdy dobrovolně nedělaly. Tato disharmonie požaduje velkou energii – náklady, které jsou po čase vyšší než přínos z parazitování na tom slabším. Tento princip dlouhodobě porušuje EU, a bohužel není možné, aby dopadla jinak než ti, kteří udělali v minulosti stejnou chybu. Byrokracie už dosáhla takové míry, že očekávám, kdy nám určí měsíční kvótu na toaletní papír, a kdo ji překročí, tomu dají pokutu. Ti, kteří skutečně řídí světovou ekonomiku, tento fakt znají a nepochybně se připravují i na období po rozpadu EU.

Francie, Itálie, Rakousko, Slovensko, Maďarsko jsou dobré země, budeme v dobré společnosti. Polsko, Rumunsko, Maďarsko a Bulharsko si vybraly jinou cestu, základny NATO jim nebudou umožňovat samostatný vývoj ani po rozpadu EU. Německo ještě rozhodnuto není, jak si můžete najít George Friedmana na YouTube „Řekni, co udělá Německo, a já ti řeknu, jak bude v příštích 20 letech vypadat Evropa“. Zbytek světa má ekonomicky našlápnuto mnohem lépe. Právě ukončená a českými médii ignorovaná třídenní pracovní schůzka lídrů BRICS a dalších zemí světa v ruské Ufě přinesla další obrovské investice nejen do zemí BRICS, ale mají snahu se zapojit i další země. Banka BRICS bude dávat první úvěr na jaře příštího roku, překvapilo mě např. Thajsko, které jen v Baškirské republice RF chce investovat 600 milionů dolarů do ruského zemědělství. Indie uzavřela další dohody o dodávkách ropy s Rosněftem, další velké investice dává Čína, Pakistán a Indie požádaly o vstup do SOC. Šanghajská organizace spolupráce již nyní představuje i bez Indie 1,6 miliardy lidí. Úspěšné bylo i Petrohradské ekonomické fórum, Rusové budou stavět v Saúdské Arábii 16 jaderných elektráren, o obrovských investicích cca 10 miliard dolarů Saúdů v Rusku dokonce informovala ČT.

S ohledem na tyto gigantické projekty si každý umí představit, jak je důležitý pro Rusko jakýsi třetí blok Temelínu. Naši občané se díky českým médiím mohou domnívat, že EU je pupkem světa, ale bohužel tomu tak není, svět jde dávno jiným směrem a svědčí o tom i fakt, že dosud skalní partneři USA jako např. Saúdská Arábie začali uzavírat obrovské obchody s Ruskem, Putin přijal pozvání od Japonska a jediný, kdo ještě poslouchá USA na slovo a hraje trapnohru o nepříteli Rusku, je EU. Svět se vyvíjí dál, my tady přemýšlíme, jaké dát sankce, aby místo nás mohl získat kšefty s Ruskem někdo jiný, a to dokonce skalní partneři USA, nebo dokonce přímo USA. Slabost a neschopnost evropských politiků zajistí, že Evropa už nebude hegemonem vývoje ve světě, i když naše země bude snad mezi těmi, kterým bude umožněn samostatnější vývoj.

Pojem „válka“ nám byl v minulých letech téměř ztotožňován s Ruskem. Když opadly emoce a jistá „pěna dní“, v jakém stavu jsou nyní záležitosti mezi Evropou a Ruskem? Byla Ukrajina jen malé nedorozumění, nebo šlo o začátek ruské agresivity vůči Evropě, anebo, a to také slýcháme, šlo o promyšlený krok Západu k oslabení Ruska?

Pokud si vojenskoprůmyslový komplex má ze státního rozpočtu vzít co nejvíce, musí odůvodnit proč. Tedy vyrobit nepřítele je nutné vždy. Rusko bylo atomovou velmocí i za Jelcina, tedy v době, kdy tam bylo totální bezpráví, armáda v rozvalu, a to se nikdo tehdy nebál, že to nějaký pomatený generál na Evropu spustí? Pokud jsme pozváni Ruskem na Mírovou konferenci o bezpečnosti, tak tam jede mnoho ministrů obrany z celého světa, ale údajně mírumilovné NATO ji oficiálně ignoruje. Domníváte se, že bezpečnost lze zajistit tím, že nekomunikuji, nebavím se s partnerem, kterého veřejně nazývám nepřítelem? Kdo platil Majdan v Kyjevě, je jasné už každému, kdo se pravdu dovědět chtěl. Dokonce majdanisté si stěžovali, že jim na konci již nebylo za některé dny zaplaceno.

Nyní se zhruba 2 500 lidí pokouší o totéž v arménském Jerevanu, v roce 2010 byli takto zaplaceni revolucionáři v běloruském Minsku. Tehdy ale Lukašenko vyhodil amerického velvyslance, protože hrubým způsobem porušil Vídeňskou úmluvu, která zakazuje diplomatům se vměšovat do vnitřních záležitostí hostitelského státu, bylo zavřeno několik desítek osob, které zaútočily na prezidentský palác, a bylo po Majdanu. Snaha si podmanit všechny státy bývalého SSSR, neboli obklíčit Rusko, je prokazatelná a kdo to vidět nechce, tak to neuvidí nikdy.

Rusko modernizuje své zbraňové systémy, posiluje svou přítomnost blízko hranic. Jak to může dopadnout? Jsou zde úvahy, že Rusko napadne některé evropské země, přátelé Ruska naopak tvrdí, že válku chystají USA…

K tzv. předstižné válce vyzval před rokem ruskou vládu politik Žirinovskij. Vyčítal Putinovi, že je v tomto ohledu stejný, jako byli Alexandr I. a Stalin. Prý vždy Rusko ví, že bude napadeno, ale protože nechce být agresorem, dělá jen to, k čemu jej donutí partneři, tak se nechá napadnout a zhynou miliony lidí. Kdyby prý Stalin poslechl poradce a v polovině června 1941 šel na Evropu, tak desítky milionů sovětských lidí nemusely zahynout. Tehdy si okamžitě vzal slovo Putin a sdělil, že názor pana Žirinovského je jeho osobní mínění a není v souladu se stanoviskem vlády. Divím se, že slov Žirinovského okamžitě nezneužila naše média, aby občany postrašila Ruskem, jak to umějí dokonale již mnoho let. Válku potřebuje ten, kdo z ní má užitek. Nedivím se, že lidé jsou již totálně zmateni, nikdo nemá povinnost od rána do večera sledovat zahraniční servery, aby se vůbec dověděl nějaké relevantní informace. Nakonec i mezi vysokoškolskými pedagogy najdete mozkové giganty, kteří již za socialismu tvrdili, že SSSR se významně ekonomicky posílil druhou světovou válkou. Na Právnické fakultě v Brně jsem takového poznala z vojenské katedry, který nás vyučoval předmět obrana státu. Tehdy jsem se naivně domnívala, že zkouší naši pozornost, a zavtipkovala jsem, že nechápu, proč tedy Stalin tak spěchal do Berlína, že se mohl ekonomicky posilovat ještě několik let. Netušila jsem, že je pan vyučující v pravém slova smyslu zeleným mozkem. Měla jsem z toho velkou nepříjemnost, naštěstí se všude chlubil, jak si to se mnou rozdá u zkoušky, a já toho využila a požádala předem o komisionální zkoušení. Kvůli tomu jsem se učila na zkoušku násobně více dnů než ostatní kolegové. Ani jsem netušila, jaký jsem tím způsobila rozruch, a po velmi úspěšném zdolání této lapálie jsem musela slíbit vedoucímu ročníku, že se pokusím být ve svých projevech už zdrženlivá. Pravdou je, že se mi to moc ani potom nedařilo. Tímto příkladem jsem chtěla ukázat, že ambiciózní vzdělaní hlupáci tady byli vždycky, a pokud jsou v pozici, že vám mohou způsobit strach, tak se nedivme, že spousta lidí uvěří kdečemu.

Rusko zbrojit bude, NATO se svými základnami okolo jeho území jej klidné nenechá. Na druhé straně Rusko není ani mezi první desítkou zadlužených zemí světa, první jsou USA se svými 18,3 bilionu dolarů, Rusko má státní dluh okolo cca 94 miliard dolarů. Má zdroje, potřebuje, aby Evropa od něj kupovala suroviny, naše krize se jej dotýká negativně a ne tak případná válka. Kdo chce válku, zjistíte jen rozborem, kdo by z ní mohl mít užitek. Je jasné, že Evropa jako celek včetně Ruska ji mít nemůže. Užitek má jen stát, na jehož území se neválčí.

My, pokud jde o obranu země, spoléháme na NATO. Je to dostatečná záruka naší obrany? Co by potřebovala naše armáda, od dob vstupu do NATO zeštíhlená? Před čím je naše armáda schopna nás jako taková sama ubránit? Jaké je reálné nebezpečí současných, třeba i nových forem války? Jak by se na ně měli naše země a její spojenci přichystat?

Česká republika není smluvně nijak lépe chráněna, než byla za první republiky, a i tehdy nám to bylo houby platné. Podrobně jsem v minulosti rozebrala tehdejší smlouvy i současnou s NATO na svém webu a mírně jsme na tom hůře, než před druhou světovou válkou. Jak jsme dopadli tehdy, víme, tedy historie jasně říká, jak můžeme v případě konfliktu dopadnout i dnes. Vojenská spojenectví fungují za míru a v případě vyvolání války se chovají státy tak, jak je to pro ně v daný moment výhodné. Nikdy tomu nebylo jinak, není a nebude.

Nikdo nemá v případě našeho napadení povinnost nám pomoci, podle čl. 5 Washingtonské smlouvy záleží na každém členském státu NATO, zda žádosti o pomoc vyhoví nebo ne. Jakýkoliv jiný výklad, který často slyším od našich politiků, je lživý jako spousta jiných lží. Solidarita už přece nefunguje ani dnes. V Bruselu rozhodnou, že NATO bude ignorovat Mírovou konferenci v Moskvě, a stejně na jednu z nich jeli ministři obrany z Francie a Německa, a tím pro své země posbírali kšefty. Já v regulérní válku v Evropě, tak ji chápe většina občanů, nevěřím. Je mi ale jasné, že je velký zájem o vyvolání nepokojů, které mají za cíl zajištění vybudování nových základen NATO, a to i do těch zemí, kde se zatím elementární suverenitu podařilo uhájit, tedy i České republiky.  

Ruské nebezpečí v současné době přebíjí nebezpečí tzv. Islámského státu, který rozvrací státy zanesené na mapě a místo nich nastoluje státní zřízení založené na brutálních interpretacích islámu. Existuje mapa vysněného rozsahu území, které by IS chtěl: Půl Afriky, západní Asii, jižní Evropu. A někteří učenci mluví o tom, že islám jako takový má povinnost dobýt celý svět v základech. Prezident Zeman přirovnává IS k nacistickému Německu a vyzývá, abychom nezaspali. Hrozí našemu světu vážné nebezpečí ze strany takto expanzivního státního útvaru?

Islámský stát je velmi podobný nacistickému Německu. Je ale ještě více svojí brutalitou otevřený. Němci se při kontrolách koncentráků ze strany Červeného kříže alespoň snažili vzbuzovat dojem, že dodržují u vězňů zásady humanity. Duchovní svět zneužívali rafinovaněji než Islámský stát, a to tak, že si toho běžní občané ani nevšimli. Nešli s tím k masám, ale zneužívali duchovně nadané jedince, a kdo jim odmítl sloužit, toho zavraždili. U nás takto byli zlikvidováni např. Karel Weinfurter a Jan Kefer. Naopak Islámský stát zneužívá primitivnosti a neznalosti věřících. Zneužívá slov v Koránu, která ale najdete v každé Svaté knize, protože tam být musí. Copak v Bibli není napsáno, že pokud zemřete pro Ježíše, budete žít věčně?

Snad za to nedostanu příliš po nose, když vysvětlím, proč jsou tam taková slova napsána. Je to sdělení mystické, nikoliv teologické a říká nám, že ten, kdo nastoupí cestu Pravdy, tedy sebepoznání, zažije tzv. mystickou smrt a jejím symbolem je kříž. Nemá to nic společného s faktickou smrtí člověka tak, jak ji známe my. Jsou to určité duchovní vnitřní stavy člověka, kterými zjišťuje, že se mu již podařilo dostat na mystickou cestu, která končí mystickou svatbou, jogíni tomu říkají Samadhi, křesťanští teologové se s tímto sdělením v Bibli, které chápou holt tak, jak chápou, vypořádali mnohem příjemněji pro ostatní a tvrdí, že ten, kdo věří v Ježíše, půjde za ním do nebe. Nad tím polemizovat nechci, ať si každý věří, v co chce, pokud tím neubližuje jiným. Bohužel v případě Islámského státu tomu tak je. Je to otevřená brutalita nejtěžšího kalibru, kterou člověk člověku může udělat. Již léta bojuje řádně zvolený prezident Sýrie s povstalci, které zásobují USA. Asad nehodlá Spojené státy poslouchat, a ty tedy nezajímá, že má mandát od svých občanů. Je snaha jej zlikvidovat a k tomu klidně slouží islámští radikálové.

Co tedy Evropa chce? Nestačí nám Jemen, Irák, Sýrie, Libye a další africké země? Necháme si takovou revoluci dovést na lodích tisíci mladými hochy, kteří se vyznačují dobrým oblečením, drahým mobilem a absencí cestovního pasu? Pokud se i v Česku našli politici, kteří naši zemi vystavují takovému riziku, tak bych se na jejich místě docela bála. Češi neznají jen únor 1948, dobře připravenou tzv. sametovou. Jsme potomci i husitů, kteří v místnostech, kde byli tehdejší politici, rádi otevírali okna.

Když mluvíme o rozdílu mezi Evropou a islámských světem, zmiňuje se, že zatímco my, Evropané, jsme se naučili žít bez Boha a víry, muslimovi zasahuje do života náboženství mnohem drtivějším způsobem, posiluje ho a dává mu i pocit nadřazenosti nad námi, kteří Boha nemáme a místo něj máme alkohol, porno apod. Je to správná interpretace?

S takovou interpretací nesouhlasím. Podívejte, každý člověk, který se zabývá duchovním světem, ví, že ten, jenž neuznává víru druhého, sám žádnou nemá. Pokud jste skutečně na duchovní úrovni, musíte respektovat i to, že někdo věří, že Bůh není. A proč? Protože každá duše má právo se sama vyvíjet, nabývat zkušenosti a poznat pravdu. Pokud nepřipravenému člověku sdělíte vyšší objem pravdy, než na kterou je připraven, je to, jako když do tenounké číše nalijete těžkou tekutinu. Číše se rozbije. Tak je to i s lidmi. Mohou dostat jen tolik informací z duchovního světa, na které jsou sami připraveni. Jinak se jim zhroutí denní život, poškodíte je. Kdybych před 30 lety věděla, co vím dnes, tak se nikdy nevdám, nebudu mít dceru a budu jen litovat všeho, co jsem v minulých dobách udělala a neudělala, pokud by se mi vůbec chtělo žít. O Češích se říká, že jsme nejateističtější národ světa. To však není zdaleka pravda. Považuji svůj národ za jeden z duchovně nejvyspělejších, protože díky Janu Husovi hledá sám pravdu bez farářů, kteří často drmolí úryvky z Bible, aniž vůbec rozumějí jejímu faktickému obsahu. Ještě v době mého působení v Bruntále se mi svěřila jedna farářka, že se při modlení dostává opakovaně mimo tělo, vidí přes zděné budovy a vůbec neví, co se s ní děje. Já jsem jí vysvětlila, že se dokáže koncentrovat tak, jak to po mnoha letech cvičení umějí jogíni, a získala tím schopnost, které se říká kontemplativnost. Je to velká odměna za její úsilí a divím se, že se to na fakultě neučili. Řekla mi, že takovou věc by tam ani nemohla říci a ne tak, aby se to tam učili.

Nedivte se potom velké části Čechů, že právem u farářů pravdu o světě nehledají. Proč by to dělali, když vidí zejména katolickou církev a její mamonářství?  Jsme vlastí J. A. Komenského, velkého mystika, který řekl celou pravdu v jediné větě: „Celý život jsem hledal ve světě Boha, abych jej našel v sobě.“ Obrovské množství Čechů se dalo na cestu sebepoznání, vidím, kolik lidí mi čte na webu kolonku sci-fi, a obdivuji je, že chápou, o co fakticky jde. Proto zásadně odmítám, že Evropa je v jakémsi duchovním hendikepu oproti islámu, můj manžel až donedávna hlasitě vyznával, že v nic nevěří, žije na zemi až od svého nynějšího narození a po smrti už žít nebude, a přesto dodržoval řadu duchovních zákonů, aniž tušil, že to vůbec nějaké zákony jsou. Prostě stačí být slušným člověkem, nelhat, nekrást, a pokud to děláte ze své vůle a ne ze strachu z Boha, jste duchovně mnohem výše, než ten, kdo je v kostele každý den a často se modlí, aby jej nezavřeli.

Migrace, zásadní téma současnosti. A například podle profesora Miroslava Bárty k nám nevyhnutelně zamíří miliony dalších běženců, které vyžene z Afriky nikoliv válka, ale sucho. Lze to takto fatálně říci? A jak se zatím Evropě vede v boji se současnou, mnohem menší migrační „vlnkou“? Liberálně orientovaní lidé nadávají veřejnosti, že uprchlíky i migranty nechce přijímat, obviňují ji z necitlivosti či dokonce extremismu. Výrazná část veřejnosti naopak dává najevo, že se nechce dělit o své zbylé zdroje, že se bojí kulturně odlišných migrantů a islámského radikalismu a že nechce „tahat“ do Evropy další chudinu. Kdo je v právu?

Na to je jediný lék. Nechť liberálové přestanou běhat s transparenty o solidaritě s uprchlíky, připraví si hezky pro ně doma pokojíčky a starají se o ně. ParlamentníListy.cz již udělaly mnoho rozhovorů s těmito osobami, tak by nám jako ta čarodějnice v pohádce o Jeníčkovi a Mařence měli sednout na lopatu a ukázat, jak se skáče do pece. Když jsou liberálové, tak nemohou nutit jiné, musejí jít sami příkladem, a dokázat tak, že to nečiní za peníze jiné mocnosti nebo z hlouposti, ale z milosrdenství. Jinak než osobní obětí to dokázat nelze.

S nadsázkou se říká, že tolik informací, kolik středověký člověk zpracoval za celý život, my přijmeme za jediný den. Pravdou je, že frekvence informací o dění kolem nás je nejvyšší, co kdy byla. Je to nicméně dobře? Umějí se dnešní lidé orientovat ve světě lépe než ti třeba jen o dvě či tři generace zpět? Umíme informace správně třídit? Umíme se správněji a uvědoměleji rozhodovat v politice?

Naprostá většina lidí se přece ve volbách nerozhoduje rozumem, ale city, a to zejména strachem. Mocní tento fakt znají, a to jim umožňuje dělat loutkové divadlo, kterému říkají demokracie. Velmi podrobně se tím zabývá David Icke. Jednou vzbudíte strach v lidech, že se země zadlužuje na úkor budoucnosti, a oni bezhlavě volí tzv. pravici. Kdyby zapojili místo své třetí čakry mozek, tak by museli vědět, že volí ty, kteří v minulosti prokazatelně zemi nejvíce zadlužili. Lidé jsou ale potom s vládou nespokojeni, tak je třeba loutky vyměnit. Další volební kampaní se vzbuzuje strach, že poroste nezaměstnanost, lidé pozbudou sociální jistoty, a díky tomu vítězí tzv. levice. Toto geniální divadélko vzniklo v této podobě nutně s rozvojem kapitalismu. Starý model, který fungoval po tisíciletí, přestal vyhovovat, protože řídit továrny a zároveň se věnovat každodenní politice není možné. Kapitalisté si tak dosazují své figurky, kterým zajistí zejména finanční pomocí ve volební kampani, aby byly zvoleny, a ty jim potom slouží. Mela nastane, když loutky jsou už tak nenajedené, že se jeden z loutkářů naštve a rozhodne se mezi ně přímo vstoupit. To nyní zažívá Česká republika a každý, kdo se pozorně dívá, musí vidět bezradnost těchto loutek. Jeden loutkář přímo v parlamentu umí držet v šachu 280 loutek, kterým říkáme zákonodárci.

Co se týká informovanosti občanů, tak obecné vzdělání se rozhodně nezlepšuje, před 30 lety maturant rozhodně neodpověděl, že Puškin je ten, kdo vynalezl vodku. Není zájem na vzdělanosti lidí, protože hlupáky lépe ovládáte, a pokud jim ještě zahrajete na jejich EGO, že např. právě ti inteligentní volí Karla, tak polovina Prahy nosí placku číra na bundě. Největším pozitivem pro necenzurované informace je internet. Nemá hranice, o čemž svědčí fakt, že mi po každém rozhovoru v PL chodí děkovní e-maily i ze Slovenska. Internet není uchopitelný jako jiná média. Loutkářům nevyhovuje, a tak mají snahu o jeho omezení. Pokud je už moc zle, tak jej občas vypínají, nebo dokonce zakazují sociální sítě. U nás se to naštěstí zatím nestalo. Lidé se budou moci správně rozhodovat, až většina z nich pochopí, jaké divadélko se s nimi hraje. Zatím bohužel velká část z nich tvrdí, že jsou levičáci či pravičáci, a podle toho ve volbách hlasují.

Stoupá role politického marketingu a reklamy jako takové, psychologické „fígle“ na nás jsou mnohem sofistikovanější. Čili lze nás, přeinformované pokolení, snadněji „oblbnout“? Jak hodnotit práci médií v dnešním světě?

Nedávno na Karlovarském filmovém festivalu rozumoval jeden vedoucí pracovník ČT, jak jsou u nás lidé hloupí, že si myslí, že dvojčata 11. září byla vyhozena do povětří. Prý kdyby jim na Facebooku někdo napsal, že to shodili sloni, tak tomu uvěří. Tím okamžitě nechtěně prozradil dvě fakta. Netuší, že inteligent má o všem pochybovat, zatímco blbec si je ve všem jistý, a druhým faktem je, že již i veřejnoprávní médium u lidí ztratilo kredit a nevěří mu. Ten se rozhodně nedá získat přihlouplou kritikou lidí, kteří o dané věci možná vědí mnohem více než tento publicista.  Češi jsou po staletí zvyklí, že jim vrchnost lže, jsme oproti jiným národům tak ve výhodě. Umíme si najít cesty, jak si ověřit informace. Poslouchali jsme rádio Svobodnou Evropu, Hlas Ameriky a nyní ruské zdroje. Médií je mnoho, často od sebe opisují, a to i totální hlouposti. Situace je občas nepřehledná, zdrojů je mnoho.  Asi se nedá vyhnout zcela nepravdivým informacím. Já se například snažím sdílet a překládat na Facebooku jen články, o kterých si myslím, že pravdivé jsou. Při vší obezřetnosti se mi už ale několikrát stalo, že jsem je musela smazat, protože se prokázal opak.

Žijeme mezi Západem a Ruskem. S oběma světovými stranami jsme si zažili to dobré i to zlé. Jaký vztah máme najít k Rusku? Jsou u nás lidé, kteří tvrdí, že Rusové nás chtějí, když ne napadnout, tak pokoutně ovládat, šířit u nás jen to nejhorší a zneužívat nás k rozbíjení Evropy. Jiní lidé zase tvrdí, že budoucnost Evropy je v náručí s Ruskem – buď kvůli nutnosti kolektivní bezpečnosti Evropy, panslovanským idejím, nebo proto, že Rusko je součást BRICS, podle nich politicko-hospodářské aliance budoucnosti. Kde je pravda?

Evropa se rozbije sama zevnitř i bez Ruska. Já svoji zemi nevidím jako nutného vazala USA ani Ruska, ani Číny. Brzy takovou možnost dostaneme, a zda ji využijeme, je ve hvězdách. Pro rozvoj naší země je nutné se svobodně rozhodovat na základě vzájemné výhodnosti, a ne diktátu některé z velmocí, které jsme podřízeni.  To je základ pro zdravé zachování České republiky a život našich dětí. V historii Evropy měly vždycky hlavní roli tři monarchie, a to francouzská, rakouská a ruská. Pokud se ty nedokázaly dohodnout, tak z toho byly vždy války. Největší země světa může ignorovat desetimilionovou malinkou zemi, a také nás značně ignoruje. My jsme díky politickým loutkám uvolnili místo na ruském trhu jiným zemím.

Co se týká Ruska, tak to už delší dobu není o tom, zda my něco s ním, ale zda ono vůbec bude ochotno něco s námi. Česká republika vůbec nemá koncepci samostatného rozvoje, současná politická garnitura ji ani mít nemůže. Nehájí prioritně zájmy České republiky. Vzpomínáte, jak se zachovala EU, když nám Kanada dala víza? Poškozování národních zájmů omlouvá vláda údajně nutnou solidaritou, kterou s námi ale jiné členské státy nemají, a naopak zneužívají naší hloupé servility k Bruselu.

A co náš vztah s Německem? Přebolelo již všechno a nemusíme se Němců obávat?

Osu zla tvořily Berlín, Řím a Tokio. Ve věci italského fašismu je takový vtip, kdy se Čech ptá Itala, jak je možné, že Němcům se válka vyčítá a Italům nic? Ital na to: „No my jsme si ji už odpustili.“ Já na rozdíl od Ukrajiny nevidím v Německu žádnou otevřenou verzi nacismu a už vůbec ne, že by ji tolerovala vláda. Je pravděpodobné, že Merkelová bude vyměněna, ale nemyslím si, že by jakékoliv jiné vedení mělo zájem na válce. Německo válku nepotřebuje.

Po všem, co jsme říkali o světě a neblahých trendech v něm, by mohla vyvstávat představa, že budoucí generace čeká jen to úplně nejhorší. Války, sucho, nedostatek, zaostávání naší civilizace za Východem. Tak jako v 80. letech jistě rodiče neprorokovali svým dětem to, co přišlo, je to jistě těžké i dnes. Nicméně pokusme se: V čem budeme žít za dvacet, třicet let?

Každý chvilku tahá pilku. Ptolemaiovci v Egyptě by také jistě raději žili v minulosti, tedy v době jeho zlatého věku. Současnost nám přinesla minulost a budoucnost si děláme dnes. Můžeme na tento fakt nadávat, nesouhlasit s ním, ale to je tak vše, co s tím můžeme dělat. Mám vážné obavy, že naše děti budou mít důvod závidět, jak jsme žili my. Neděláme téměř nic, aby tomu bylo jinak.

Když už jsme se dotkli otázky budoucích světových aliancí… Spojené státy lákají Evropu do dohody TTIP, kterou by byla taková pevná aliance vytvořena. Rusko, Čína, Indie a další země spojily své síly v BRICS. Jaká budoucnost čeká oba spolky, co čeká americký dolar? Kam se má zařadit naše země? Hrozí v případném multipolárním světě, či spíše světě více aliancí, světová válka? Na jaké bázi uspořádat světovou velmocenskou realitu?

Je mi to moc líto, ale černého Petra mají USA a Evropa. Jsme nejzadluženější části světa. Povyšovat se nad ostatní je stejně duchaplné, jako když se zlatokopka  povyšuje v BMW nad řidičem škodovky, a přitom má auto na leasing a ještě za něj už ani řádně neplatí splátky. Tak jako takové řidičce jednou to BMW odeberou, i zadluženost Evropy nemůže růst do nekonečna. Od 70. let, kdy dolar přestal být podložen zlatem a jsou to jen papírky, které se tisknou a tisknou, přijde doba, kdy jejich potřeba klesne pod hranici, která je pro USA únosná, a skončí americký sen.

Pro svět je pozitivní cesta taková, že všechny státy budou spolu vzájemně spolupracovat, a to nejen velmoci, ale každý stát, který má zvolenou regulérní vládu. Vzájemná provázanost ekonomická mezi nimi logicky způsobuje minimalizaci zájmů na válce, která je tím nejhroznějším způsobem řešení konfliktů. Každou zemi musejí zastupovat takoví politici, kteří ji milují, nejsou na výplatní pásce žádné jiné země, mohou přijímat samostatná rozhodnutí. Nesmí se vnucovat způsob života, na který jsme tady zvyklí my v jiných zemích, a nás tady nikdo nemůže nutit, abychom nejedli vepřové maso.

Princip nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných států a zároveň důsledná ochrana zájmů vlastních musejí být pilířem každého politika, který je u moci. Je to skloubení duchovního i materiálního zákona úspěšného života v praxi, bez jeho dodržování není pozitivní vývoj světa možný. Snad se lidé v České republice nechají takovými politiky vést. Podle svého výběru budou mít svoji budoucnost.

Rozhovor vyšel na portálu Parlamentní Listy ZDE.

Komentáře